Kyjovsko

Prehistorie

Poloha a klimatické podmínky Kyjovska byly pro usazování člověka velmi příznivé. Přibližně před 20 000 lety tak našel v nížině povodí řek Kyjovky a Moravy (od severu a severozápadu chráněných zalesněnými kopci) své útočiště.

Nejstarší nalezené stopy pobytu člověka v Boršově u Kyjova pocházejí ze závěru starší doby kamenné (20 000 - 10 000 př.n.l.). Jedná se hlavně o nálezy nejrůznějších škrabadel, drásadel a pazourků a velké množství kosterních pozůstatků mamuta, koně, soba i jelena.

Mezi archeologické nálezy z mladší doby kamenné patří pohřeb z období volutové kultury (lokalita Mistřína) a volutová keramika ze Žeravic. Další poměrně husté osídlení Kyjovska přišlo z jihovýchodu. Oblast byla osídlena lidem moravské malované keramiky. Typickým nálezem jsou zlomky keramiky zdobené pomocí červeného, žlutého a bílého přírodního barviva, úlomky širokých mís a amfor.

Vývoj regionu v pozdní době kamenné zásadně ovlivnily dvě souběžné kultury. Kultura šňůrové keramiky (naleziště v Bohuslavicích, Mistříně, Moravanech, Uhřicích, Vacenovicích, Vřesovicích, Ždánicích) a kultura zvoncových pohárů (Mistřín, Kyjov, Strážovice, Žarošice, Vlkoš).

I nálezy z dalších období ukazují na poměrně husté osídlení lokality. Z doby bronzové bylo na Kyjovsku nalezeno mnoho pohřebišť, nástrojů i keramiky. Nálezy z doby římské a období stěhování národů ukazují, že změna osídlení přinesla nižší hospodářskou i společenskou úroveň než mělo předcházející obyvatelstvo.