Kyjovsko

Velká Morava a středověk

Slované přicházeli na Kyjovsko ze severní Moravy i ze severozápadu a západu Slovenska z oblasti púchovské kultury.

Dokladem hustého osídlení v těchto dobách jsou četná pohřebiště i velký počet hradišť. Trvalý význam měla však jen dvě z nich. Jedno rázu správního u Strážovic a druhé kulturně kultovní, Svatý Kliment. Hradiště na Sv. Klimentu s kostelem, klášterem a zařízením pro školení duchovenstva bylo na dobře zvoleném místě - odlehlém, ale snadno dosažitelném z tehdejšího velkomoravského kulturního i náboženského centra, Velehradu. Jeho význam tak přetrval i v těžké době po rozpadu Velké Moravy.

Zajímavá shoda jmen obcí, s nimiž se setkáváme i desítky kilometrů severněji na Přerovsku (Vlkoš, Žeravice, Moštěnice), je důsledkem osidlování zničených osad na Kyjovsku po nájezdech z jihu v 10. a 11. století. První písemná zmínka o Kyjovsku je na darovací listině olomouckého knížete z roku 1126, kdy daruje městečko Kyjov benediktinskému klášteru Hradisko u Olomouce.

V polovině 14. století bylo Kyjovsko osadami přímo přesyceno. Mnohé z nich se však později na tomto neklidném území neudržely. Některé pro nevhodné místní podmínky (málo vody, neúrodná půda), jiné byly vypleněny častými válkami.