Kyjovsko

Kyjovsko jako místo válek

Kyjovsko coby hraniční oblast mezi dvěma královstvími bylo dějištěm častých válek.

Po smrti Jana Jindřicha, bratra Karla IV. a majitele nedalekého hradu Cimburk, řeší jeho synové spor o majetek válkami, které pokračují až do dob válek husitských. Přesnější zprávy o průběhu husitských válek na Kyjovsku se nedochovaly, a tak jen víme, že roku 1421 se husité bezvýsledně pokoušeli dobýt městečko Kyjov a že o několik let později bylo dobyto proboštství na hoře Sv. Klimenta. Válkami česko-uherskými v době poděbradské se pak dovršily škody napáchané na Kyjovsku za válek husitských.

Význam Kyjovska vzrůstá v 16. století, kdy se většina Uher dostala pod nadvládu Osmanské říše, a právě z Kyjovska vycházely mnohé armády čelit expandujícím Turkům. Tyto události jsou však v důsledku pro místní obyvatele spíše na škodu. Císařští vojáci, kteří tudy procházeli, se chovali častokrát hůře než nepřátelé, kteří podnikali výpady z Uher do příhraničních oblastí. Za vlády císaře Rudolfa II. při vpádu sedmihradského vojska je vypálen Bzenec, Kyjov a většinu okolních vesnic.

Další nesnáze přišly na Kyjovsko za českého stavovského povstání, při vpádu Švédů na Moravu roku 1642, dalších vpádech vojsk z Uher i Sedmihradska a v roce 1705 za vpádu kuruckých vojsk na Moravu. Poddaní byli opakovaně zabíjeni nebo po válkách opouštěli vypleněné statky a vrchnost se vždy snažila rekolonizací doplňovat zpustošenou lokalitu poddanými z panství jiných. Jen málokterá vesnice si zachovala původní obyvatelstvo.

Žádná z dalších válek už neměla pro obyvatelstvo Kyjovska takové zničující následky.