Kyjovsko

Historie průmyslu

Výskyt lignitu (hnědého uhlí) znamenal rozvoj těžebního průmyslu, jeho pozůstatky jsou patrné v krajině dodnes. Další surovina - ropa - se těží na Kyjovsku dodnes.

Těžba lignitu

Kyjov

Těžbu lignitu u Kyjova zahájil v roce 1844 starohrabě Hugo Salm–Reifferscheidt. Nejprve se těžilo v dolech Hugo I a Hugo II, které byly při silnici na Kostelec. V roce 1870 byl otevřen důl František, který měl štolu o délce 2,5 km. V roce 1902 zahájil těžbu důl Hugo IV, po roce 1945 pojmenovaný po za války popraveném horníkovi na František Sušák. Těžba v něm byla ukončena v roce 1961. Průzkumem byly zjištěny zásoby lignitu i jižně od Kyjova, ale netěžilo se zde. V kyjovském muzeu je instalován latexový otisk kyjovské lignitové sloje a obraz malíře Petra Motlitby Krajina Kyjovska v mladších třetihorách.

Šardice

Lignit zde byl objeven již v roce 1830, s větší těžbou se započalo v roce 1872. Postupně byla otevřena celá řada menších dolů, ale v roce 1891 byl provoz na dolech zastaven, šachty byly zaplaveny vodou a opuštěny až do roku 1909. V letech 1913-22, 1940-58 se těžilo na dole Julius, těžbu na dole ukončil požár. Poté se s těžbou urychleně přešlo na nový sousední důl Julius II., který byl v roce1960 přejmenován na Důl 9. květen. Zde se těžilo do roku 1978.

Další důl "D" se začal stavět v r. 1956 na Nivě mezi Šardicemi a Mistřínem. Vinou špatných geologických podmínek se toto dílo nepodařilo dokončit a jáma a se nakonec stala zásobárnou pitné vody pro Šardice a okolí. Nejmladším dolem byl důl Dukla, který začal těžit v roce 1965. Uhlí se dopravovalo pásovou úpadnicí k Ústřednímu zásobníku a odtud po železnici do hodonínské elektrárny. V roce 1970 postihla důl živelná katastrofa. Do podzemí se po průtrži mračen dostala voda, zaplavila podzemí a zahynulo zde 34 horníků. Následky povodně na tři roky přerušily těžbu. Po jejich odstranění se na dole těžilo až do konce roku 1993, kdy byla těžba uhlí v katastru obce definitivně ukončena.

Kelčany

Těžba lignitu u Kelčan začala v roce 1853, byly zde doly Hubert, Barbora I (1865-1952) a Prokop (1948-58). Klenutý, notně již schátralý, cihelný profil dolu Barbora lze vidět bezprostředně při cestě z Kelčan do Žádovic, v místech, kde cesta prochází malým lesíkem. V letech 1864-65 byla vybudována 760 m dlouhá štola s větrnou jámou ve svahu nad bývalým cukrovarem. Donedávna zde byla umístěná deska se základními údaji. O několik desítek metrů blíže ke Kelčanům stojí obytné budovy, které dříve patřily k cukrovaru. V těsném sousedství domu na samém okraji sadu je kovová tabule se soupisem důlních děl souvisejících s bývalým dolem Prokop. Pokračujeme-li vzhůru sadem mineme další dvě tabule, po vystoupání na horní okraj sadu můžeme kolem dalších tří tabulí dojít do Kelčan. Ten, kdo chce vypátrat polohu zbývajících důlních děl, musí naopak zamířit na opačnou stranu k vysílači.

Ježov

Na dole Pokrok probíhala v letech 1949-1963 těžba lignitu.

Milotice

V okolí obce se těžil lignit. Byly zde doly František de Paula, Bedřich, Antonie a Žofie (1940-61).

Těžba ropy

Dambořice

V okolí Dambořic jsou nejvýznamnější naleziště ropy v České republice. Naleziště bylo objeveno v roce 1984 na SV okraji Nesvačilského příkopu a těží se od roku 1991, denní těžba je asi 400 m3 ropy. Těžba se postupně rozšiřuje do blízkého okolí (Uhřice, Žarošice).

Svými ložiskovými vlastnostmi je toto ložisko unikátní. V současnosti je hlavním zdrojem ropy v České republice a svou produkcí představuje téměř 55 % denní těžby ropy u nás. Šedesát procent na Moravě vytěžené ropy míří za hranice. Moravská ropa neobsahuje téměř žádnou síru, a tak ji většina českých odběratelů přizpůsobených na odběr méně kvalitní ropy, nezpracovává.

Po roce 2000 byl vybudován ropovod do Klobouk a podzemní zásobník plynu v Uhřicích. Na ložiscích ve Ždánickém lese se těží lehká, bezsirnatá parafinická až parafinicko- naftenická ropa. Její nejdůležitější akumulace jsou vázány na zvětralé horniny krystalinika a paleozoika, které jsou v podloží třetihorních jílovců. Zásoby ropy se odhadují na 20 let těžby. Ropa se nedistribuuje ropovodem, ale vlakem po kolejích. Jediným českým odběratelem je Paramo Pardubice, zbytek ropy směřuje do Rakouska, Polska a na Slovensko.

Těžba vápence

Moravany

Chřiby jsou tvořené jílovci, pískovci a slepenci. Na několika místech se však vyskytují i nevelká naleziště vápence. Ten byl v minulosti těžen a na některých místech doslova vytěžen. V okolí Moravan jsou dvě taková místa. Jedno přímo na hřbítku nad lomem u Kameňáku, druhé na hřbítku, který vede souběžně s červenou značkou v úseku Zavadilka – Koryčanská cesta.