Kyjovsko

Zvykoslovím od jara do zimy

Symboly lidové kultury vyrůstají z přímého napojení na tajuplnou moc přírody i z křesťanské věrouky. Když si mnohé z nich na dlouhá desetiletí bez ostychu přisvojil minulý režim, zdálo se, že jsou navždy zprofanovány. Ukázalo se však, že jejich moc a přirozené propojení s lidským životem je silnější, než pomíjivé vnější okolnosti.

Karnevalové období z počátku roku vrcholí na Slovácku fašankem s jeho bujarými maškarními obchůzkami. Končí se v předvečer Popeleční středy velkou zábavou, na jejímž konce se pochovává basa. Nastupuje doba postní, příprava na svátky Velikonoc. Během ní o Smrtné neděli děvčata házejí do jarního potoka smrtku, o Květné neděli se v kostelích světí květy kočiček a vajíčka jako symboly nového života a jara.

Tradiční zvyky Velikonoc začínají na Zelený čtvrtek, kdy se večer po bohoslužbě zamknou zvony. Zvonění tak až do večerní mše nahrazují chlapci s řehtačkami a hrkači. V pondělí pak mnozí vstávají už za úsvitu, aby stihli žilou upletenou z čerstvého vrbového proutí vyšlahat všechna známá děvčata, která je za to obdarují malovanými vajíčky. V období Velikonoc probíhají ve vesnicích košty vín, ke kterým se v poslední době přidávají i košty ovocných pálenek.

V předvečer 1. května se na návsích schází omladina ke stavění mája. Vysoký stožár na vršku ozdobený pentlemi je třeba hlídat před chasami z okolních vesnic, jinak hrozí ostuda a výkupné.

Řadou pověr bývala opředena filipojakubská noc, kdy se upalovaly čarodějnice. Ve svatodušní svátky se v Kyjově obnovil zvyk chození královniček. Konec žní se oslavoval „dožatou“ – dožínkami.

Po sklizni hroznů se slaví vinobraní (předchází mu zarážání hory na dobu, kdy má víno mít klid ke svému dozrávání). Oslavou sklizené úrody a hojnosti jsou hody. Hodové zábavě ve většině obcí předchází krojovaný průvod, který na radnici žádá právo uskutečnit hody.

S adventním obdobím se pojí mikulášské obchůzky, v některých vesnicích potkáte na den sv. Lucie i bílé Luce. Zatímco Štědrý den a první svátek vánoční patří více rodině, na Štěpána se chodí po koledě a večer patří zábavě s muzikou. Večerní zábava probíhá podle úsloví na Štěpána není pána. Dříve se tento den tradičně propouštěli chasníci ze služby. Děvečky měnily službu až na Nový rok.

Vánoční období končí po Novém roku, kdy potkáte 6. ledna na Tři krále chodit koledovat malé kluky.

Některé obyčeje se však slaví už jen v několika málo vesnicích. Příkladem může být Jízda králů, která se na Kyjovsku provozuje jenom ve Skoronicích. V posledních letech je na řadě míst patrná snaha lidové obyčeje nejen uchovávat, ale i obnovovat.