Kyjovsko

Průvodce regionem

Kyjovsko je krajem slunce a vína. Dnes stejně jako před tisícem let. Poklidná pahorkatá krajina s mozaikou polí, sadů a vinohradů, zalesněné vrchovinné podhůří Chřibů či písčitá Moravská Sahara pokrytá borovým lesem, teplé a slunné místní klima... takové (a nejen takové) je Kyjovsko.

Poloha

Kyjovsko je součástí Jihomoravského kraje, leží jihovýchodně od krajského města Brna. Etnograficky spadá do regionu Slovácko, stejně tak se svým vinařstvím řadí do Slovácké vinařské podoblasti (oblast Morava). Na jihozápadě Kyjovsko sousedí s Velkopavlovickem, na jihu se potkává s Hodonínskem, východně pak s okolím Veselí nad Moravou, severovýchodně s Uherskohradišťskem.

Podnebí

Území Kyjovska patří mezi nejteplejší oblasti České republiky. Letní období je tak ideální pro pěší výlety či cykloturistiku, kdy můžeme očekávat teplé slunné počasí s malým množstvím srážek. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozpětí 8 až 9˚C, letní průměrné teploty dosahují 20˚C, roční úhrn srážek je mezi 500 až 600 mm.

Vodstvo

Hlavním tokem Kyjovska je říčka Kyjovka (v horním toku Stupava), která se svými přítoky odvádí vody k jihu do řeky Dyje. Malá část území na východě je odvodňována přímo do řeky Moravy. Svoji pouť Moravou a posléze Dunajem končí všechna tekoucí voda z Kyjovska v Černém moři. Z rybníků se oproti někdejšímu stavu do dnešních dob dochoval pouze nepatrný zlomek, některé obce však uvažují o jejich obnově.

Geologie

Z geologického hlediska je Kyjovsko územím relativně mladým. Původně převažující třetihorní horniny jsou překryty mladšími čtvrtohorními, které vznikaly i jako důsledek střídání dob ledových a meziledových. Ze zajímavých nálezů zmiňme například zkamenělé dřevo (Šardice), sádrovec (Těmice), travertin (Kelčany), velké vápnité konkrece (Vlkoš), roponosné pískovce (Uhřice), ropa (Žarošice, Ždánice), váté písky (Vracov, Bzenec), jaspis (Babí lom), limonit a siderit (Babí lom), vápenec (Moravany).

Živá příroda

Podobnou rozmanitostí se v regionu vyznačuje i příroda živá. Kyjovsko je oblastí, kde se setkávají prvky karpatské, zastoupené hojněji ve Chřibech a Ždánickém lese, s prvky panonskými, které naopak dominují v níže položených teplejších oblastech. Na Kyjovsku nalezneme jak bukové, dubové nebo borové lesy, tak výslunné travnaté stráně. Celostátně významná jsou společenstva rostlin a živočichů nezpevněných písků v okolí Bzence. U Milotic se v menší míře zachovala slatinná společenstva sníženin v nížinách. Raritou je úsek přirozeného toku řeky Moravy s volnými meandry v úseku od Bzence-Přívoz po Rohatec.